Psychoanalýza

Co je psychoanalýza?

V psychoanalýze člověk poznává své potřeby a přání, zjišťuje, kým je a kam by se chtěl ubírat. Získává vnitřní svobodu a spontaneitu.

Psychoanalýza historicky vychází z prací Sigmunda Freuda, přitom se ale zdaleka neomezuje jen na Freudův odkaz. Freudovi pokračovatelé už více než sto let psychoanalytickou vědu systematicky rozvíjí, revidují a kultivují. Psychoanalýza je v současnosti jedním z mnoha psychoterapeutických přístupů, které se v průběhu let objevily. Stejně jako jiné terapie si dává za cíl ulevit člověku od jeho trápení, pokud má toto trápení kořeny v jeho mysli a duši. Přitom ale klade důraz na osvětlení nejhlubších příčin a vnitřních souvislostí lidských potíží. Psychoanalýza tedy často – byť ne výhradně – spočívá v tom, že vám terapeut zprostředkovává své chápání toho, co se ve vás děje, jakým způsobem je vaše mysl uspořádaná a co skrývá. V psychoanalýze odhalujete třeba to, odkud pochází nejrůznější vaše příjemné i nepříjemné pocity.

Mnoho z toho, co probíhá v naší mysli (stejně jako v našem těle), si neuvědomujeme. Leccos se také uvědomovat zdráháme. Některé vzorce chování a myšlení jsme navíc prostě přejali, aniž bychom o tom vůbec věděli, a jsou pro nás natolik automatické, že potřebujeme, aby nás na ně někdo upozornil – aby nám popsal, co mimoděk provádíme, jak typicky reagujeme.

Jak psychoanalýza probíhá?

Psychoanalýza vyžaduje dostatek času, abychom se mohli ponořit a zorientovat ve složitostech mysli analyzovaného. Klient leží na pohovce a popisuje, co mu v danou chvíli běží hlavou.

Klasická psychoanalýza je svou frekvencí obvykle čtyř setkání do týdne rozhodně náročná časově. Je náročná ale i tím, že se v jejím průběhu analyzovaný nezřídka konfrontuje právě s těmi myšlenkami a pocity, kterým se jindy vyhýbá. Přechod mezi psychoterapií a psychoanalýzou je plynulý – s vyšší četností sezení a delším trváním terapie se objevují témata typičtější pro psychoanalytický způsob práce, terapie se stává důkladnější a proniká k hlubším vrstvám psychiky člověka.